loading
  • Kumulovaná výše odchytů:
  • do 500
  • 501-1000
  • 1001-1500
  • 1500-2500
  • 2501-3500
  • 3501-4500
  • 4501-6000
  • nad 6000
  • 1 počet míst v okrese

 

Meziroční porovnání ukazuje zásadní nárůst výše odchytů lýkožrouta smrkového v letošním roce

KŮROVCOVÉ INFO mapuje průběh rojení v různých podmínkách téměř ve všech okresech a v mnoha nadmořských výškách již třetí sezónu. Stále se ovšem snažíme pracovat na dalším využívání získaných dat. Jednou z takových množností je analýza, zda a případně jakým způsobem koresponduje výše odchytů s narůstající kůrovcovou těžbu a jak se výše odchytů vyvíjí. Samozřejmě si jsme vědomi řady faktorů, které výši odchytů ovlivňují, ale vyhodnocení ukazuje některé hlavní trendy již nyní. Letošní odchyty jsou vyšší u 80 % porovnávaných okresů, přičemž u 13 okresů došlo k nárůstu výše odchytů ve sledovaném období o více než 500 %.
 
více

Zkoumané období a použitá data
Do hodnocení bylo zahrnuto období od začátku rojení do 20. května, tedy po aktuální stav, kdy rojení již pomalu končí, a to za všechny tři roky. Porovnány byly pouze okresy s kontinuálními odchyty ve sledovaném období. Ze 78 okresů v ČR (včetně Prahy) bylo pro první hodnocení (2016–2017) použito 37 okresů. Zde se mohl negativně projevit „nekoordinovaný nástup" zahajování odchytů, některé byly založeny v roce 2016 až kolem termínu, kdy již naše sledování končilo, takže nebyly zahrnuty do sledování. Pro druhé sledované období (2017–2018) bylo použito již 58 okresů. Kontinuálně se po dobu všech tří let provádělo sledování v tomto období u 33 okresů.

  2016 2017 2018
Počet okresů 71 68 70

 

Tabulka 1: Počet okresů, kde probíhal monitoring průběhu rojení lýkožrouta smrkového v rámci projektu KI

Porovnání vývoje výše odchytů v období 2016–2017

Mezi roky 2016 a 2017 došlo k průměrnému poklesu výše odchytu na odchytových místech v rámci jednotlivých vyhodnocovaných okresů celkem ve 20 okresech. Celkem ve 14 okresech byl v roce 2017 meziroční pokles odchytů větší než o 50 %.. V oblasti severozápadních a severních Čech byla kůrovcová situace dosud pod kontrolou a tento pokles s ohledem na předchozí výši tedy není nijak významný. Ovšem totožný pokles v okresech střední a severní Moravy mohl představovat pozitivní posun k lepšímu, i když v některých okresech objem evidovaného kůrovcového dříví stále narůstal. V dalších šesti okresech došlo k poklesu výše odchytů v rozpětí 50–100 %. K tomuto poklesu došlo mozaikovitě opět po celém území, avšak byl soustředěn do okresů s vyšším objemem evidovaného kůrovcového dříví. Naopak k nárůstu výše odchytů došlo v 17 okresech. K nárůstu na 101–500 % vůči roku 2016 došlo u 11 okresů, z čehož se pouze okres Vsetín nachází v kritické oblasti střední a severní Moravy. K ještě výraznějšímu nárůstu výše odchytů došlo u pěti okresů, a to na úroveň 501–1 000 %. Významný je tento nárůst v okresech Jindřichův Hradec a České Budějovice, kde již v roce 2017 došlo k výraznému navýšení objemu evidovaného smrkového kůrovcového dříví proti roku předchozímu. Jediným okresem, kde nárůst v odchytech překročil 1 000 %, byl okres Beroun, kde byl ovšem původní základ relativně nízký (obr. 1).

 los_1_Mapa okresu 2016-2017

Obr. 1: Porovnání změn průměrných odchytů [%] lýkožrouta smrkového na odchytových místech v jednotlivých okresech mezi lety 2016 a 2017 (rok 2016 byl vzat jako základ, tj. 100 %; je-li odchylka nižší než 100 %, došlo ke snížení odchytu, je-li vyšší, došlo ke zvýšení odchytu).

Porovnání vývoje výše odchytů v období 2017–2018
Ke zlepšení situace došlo mezi roky 2017 a 2018 pouze ve 12 okresech z 58 vyhodnocovaných. K poklesu pod 50 % proti předchozímu roku došlo v šesti případech, přitom okresy Prachatice a Jindřichův Hradec jsou v kritickém pásmu podél naší jižní hranice, kde se prudce zvyšuje objem evidovaného kůrovcového smrkového dříví, takže je to poněkud neobvyklé a data budou ověřena. Pokles v rozmezí 51–100 % byl zaznamenán u odchytů v dalších šesti okresech, přičemž sem patří i okres Opava z kritické oblasti severní Moravy. Naopak k navýšení odchytů proti předchozímu roku došlo ve 46 okresech, tedy téměř u 80 % porovnávaných okresů. Na úroveň 101–500 % proti předchozímu roku se posunulo 33 okresů, a to jak ve většině krizových oblastí střední a severní Moravy a Slezska, tak i podél jižní hranice s Rakouskem a Německem, kde se situace výrazně zhoršuje. K nárůstu došlo ale i v dalších okresech, mozaikovitě rozsetých po celém našem území. Pouze v sedmi okresech došlo k nárůstu na úroveň 501–1 000 %. Ve třech případech se to týká kritické oblasti severní Moravy, jeden okres (Žďár nad Sázavou) sousedí s Vysočinou, ale situace je tam podle dostupných informací dosud pod kontrolou. Poslední tři okresy jsou soustředěny do oblastí s velmi nízkým stavem lýkožrouta, takže i malé navýšení odchytů může být v procentuálním vyjádření značné. Nárůst vyšší než 1 000 % byl zaznamenán u šesti okresů, což je zejména v okresech Nový Jičín a Klatovy, které patří mezi nejvíce postižené okresy, velmi alarmující. Ostatní čtyři okresy se nacházejí již mimo nejvíce postižené kůrovcové oblasti (obr. 2).

los_2Mapa okresu 2017-2018

Obr. 2: Porovnání změn průměrných odchytů [%] lýkožrouta smrkového na odchytových místech v jednotlivých okresech mezi lety 2017 a 2018 (rok 2017 byl vzat jako základ, tj. 100 %; je-li odchylka nižší než 100 %, došlo ke snížení odchytu, je-li vyšší, došlo ke zvýšení odchytu).

Porovnání vývoje výše odchytů v období 2016–2018

Jestliže se pokusíme vyhodnotit všechny tři roky, dosáhneme rovněž zajímavých výsledků. K poklesu od roku 2016 až po současnost došlo pouze ve třech okresech. V dalších 13 okresech došlo vůči roku 2016 k poklesu alespoň v jednom ze sledovaných roků (2017 a 2018) nebo po poklesu v druhém roce sledování (2017) došlo k nárůstu výše odchytů ve třetím roce sledování (2018), přičemž mohl být i překročen původní stav z roku 2016 (obr. 3). Tento graf je pro přehlednost uveden v logaritmickém měřítku kvůli velkému rozptylu výše odchytů od desítek procent po tisíce procent.

los_graf


Obr. 3: Porovnání nárůstu výše odchytů (v procentech v logaritmickém vyjádření) mezi lety 2016–2018 dle jednotlivých okresů (100 % - rok 2016).

Závěr
Předložené vyhodnocení je zjednodušenou interpretací získaných dat, které nesnese přísná kritéria statistického vyhodnocení. Šlo nám spíše o vyhodnocení jistých trendů, které se zde, i přes všechny problémy se získáváním dat, projevily. Naznačuje i další možnou cestu, jak se získanými daty pracovat, ale také podle našeho názoru dokládá závažnost současné situace a pravděpodobně i vliv teplého a suchého jara na populaci lýkožrouta smrkového.
Autoři KŮROVCOVÉHO INFA děkují všem respondentům, že se i v této náročné době do projektu zapojili a umožnili tím sledovat nejen vývoj populace lýkožroutů v reálném čase, ale i podstatné trendy vývoje.

Autoři:
doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.
Ing. Marie Zahradníková
Lesní ochranná služba VÚLHM v. v. i


méně

Porovnání průběhu rojení s denními teplotami - pilotní rok měření teplot na vybraných odchytových místech

V roce 2017 bylo sledování rojení lýkožrouta smrkového a lýkožrouta severského obohaceno o měření teplot na vybraných odchytových místech. Přístrojů na měření teploty (dataloggerů) bylo celkem osm, a to ve čtyřech okresech, v různých nadmořských výškách. Šest měření proběhlo společně s odchyty l. smrkového a dvě měření společně s odchyty l. severského. Na takto vybavených lokalitách lze sledovat případný vliv teplot na výše odchytů lýkožroutů. Srážky, které jistě také ovlivňují letovou aktivitu kůrovců, těmito zařízeními sledovat nebylo možné.
 
více

První datalogger (graf 1) byl použit v okrese Bruntál (Moravskoslezský kraj) v nadmořské výšce odběrového místa 680 m, a to při odchytu lýkožrouta severského. Teplota byla měřena od 20. do 33. týdne (17. 5. - 13. 8.), odběry z lapače probíhaly v 19.–38. týdnu (12. 5. - 18. 9.) Hned zahajovací odchyt v 19. týdnu byl velmi vysoký – 2 000 brouků. Teploty byly sledovány teprve od 20. týdne, průměrná teplota se pohybovala kolem 22 °C a rostla s postupným poklesem zpět na 22 °C až do 22. týdne (3. 6.). Následný nárůst teplot se souběžným nárůstem odchytů byl zaznamenán od 25. týdne. Až do konce měření teplota kolísala mezi 13 °C a 25 °C s několika ostrými vrcholy, odchyty postupně klesaly až k nule v posledním 38. týdnu.
Průměrná teplota za měsíc červen byla 18,7 °C, za měsíc červenec 18,3 °C. V porovnání s daty z ČHMÚ, stanice Šumperk (červen 18,2 °C; červenec 18,1 °C), byly teploty nepatrně vyšší. Měření teplot v prvním a posledním sledovaném měsíci nekorespondovalo se začátkem, resp. koncem měsíce, takže nebylo možné stanovit průměrnou měsíční teplotu (to platí i pro všechny ostatní sledované lokality).

KI_web1

 

 

Druhé měření teplot bylo opět v okrese Bruntál(Moravskoslezský kraj) v nadmořské výšce odběrového místa 740 m při odchytu lýkožrouta severského. Teplota byla měřena od 19. týdne do 24. týdne (11.5. - 14.6), viz graf 2.

První odběr s datem 12. 5. a teplotou přesahující 20 °C obsahoval pouze 10 jedinců lýkožrouta severského. Následně teploty klesly až na 13 °C, po týdnu opět vzrostly na téměř 22 °C a odchyceno bylo 1 000 brouků. Do 22. týdne se oteplovalo až na více než 27 °C, přičemž odchyty se postupně snižovaly na 100, 50 a 10 jedinců, aniž by reagovaly na opětovné zvýšení teploty ke 27 °C.
Průměrnou měsíční teplotu z tohoto dataloggeru nelze bohužel stanovit za žádný měsíc, protože měření probíhalo pouze dva měsíce a ani v jednom případě nebyl postižen celý měsíc.

KI_web

V okrese Ústí nad Orlicí (Pardubický kraj) byl datalogger instalován na odchytovém místě pro odchyt lýkožrouta smrkového v nadmořské výšce 597 m. Teplota byla měřena od 18. do 33. týdne (4.5.-20.8), viz graf 3.
Od začátku měření se teploty držely okolo 24 °C. První odchyt ve 20. týdnu (16. 5.) byl ve výši 300 brouků, ve 23. týdnu (5. 6.) se postupně zvýšil na 1 200, přičemž teplota začala klesat. Po celou dobu sledování teplota i odchyty oscilovaly, přičemž odchyty se od 25. týdne snižovaly, i když teplota se na přelomu července a srpna zvedla až k 25 °C.
Průměrná teplota byla v měsíci červnu 16,4 °C, ve srovnání s daty ČHMÚ stanice Hradec Králové 19,4 °C byla o celé 3 °C nižší. Červenec o mnoho teplejší nebyl (16,7 °C), stanice ČHMÚ naměřila průměr 19,3°C.

KI_web3

 

V okrese Český Krumlov (Jihočeský kraj) byly teploty sledovány v nadmořské výšce 1 120 m, a to při odchytu lýkožrouta smrkového. První odchyt ve 20. týdnu (18. 5.) byl na dlouhou dobu nejvyšší – 1 300 brouků. Teploty před ním byly vysoké až 23 °C, poté klesly až k 7 °C. Nejvyšší odchyt vůbec je evidován v 29. týdnu (21. 7.) – 2 500 brouků. Nachází se uprostřed jednoho z mnoha teplotních vrcholů, při dalším vzrůstu, kdy teploty vyšplhaly ke 23 °C bylo odchyceno 600 brouků, následně odchyty i teplota kolísavě klesaly (graf 4).
Průměrná teplota za měsíc červen činila 14,3 °C, za měsíc červenec 14,2 °C. Stanice ČHMÚ v Českých Budějovicích naměřila v obou měsících průměr téměř o 6 stupňů vyšší, a to 20 °C.

KI_web4

 

V okrese Ústí nad Orlicí (Pardubický kraj) byly teploty měřeny i na odchytovém místě v nadmořské výšce 850 m, opět při odchytu lýkožrouta smrkového (graf 5). Měřeny byly od 21. týdne do 33. týdne (25. 5. - 20. 8.).
Na začátku měření dosahovaly teploty výšky 20 až 24 °C. První odchyt v 21. týdnu nebyl nejvyšší – 600 brouků. Následující tři odchyty kolísaly mezi 1 000 a 2 000 zachycenými jedinci, přestože teplota výrazněji klesala až k 8 °C.
Průměrná teplota na lokalitě činila v měsíci červnu 15,1 °C, v měsíci červenci pak 15,3 °C. Meteorologická stanice v Ústí nad Orlicí naměřila průměrné teploty v červnu 17,9 °C, v červenci 18,0 °C.

KI_web5

 

V okrese Rokycany (Plzeňský kraj) bylo dataloggerem vybaveno odchytové místo na odchyt lýkožrouta smrkového v nadmořské výšce 480 m (graf 6). Odchyty nebyly vysoké, první odchyt v 19. týdnu (9. 5.) čítal 69 brouků. Počty odchytů poté rostly až do konce května, ovšem nijak dramaticky, maximum zůstalo na 254 jedincích. Teploty v tomto období kolísaly mezi cca 12,0 a 25,0 °C. V červnu dosáhla teplota maxima 25,2 °C a ve 25. týdnu (22. 6.) následoval nejvyšší odchyt 350 brouků. Začátkem srpna (1. 8.) byla tato teplota překonána, dosáhla hodnoty 25,6 °C, odchyty však zůstaly na výši kolem 100 brouků.
Průměrná teplota za měsíc červen činila na lokalitě 18,8 °C, za měsíc červenec 18,7 °C. Průměrná teplota naměřená na stanici Plzeň byla o něco vyšší, v červnu 19,7 °C, v červenci také 19,7 °C.

KI_web6

 

Další měření v okrese Bruntál (Moravskoslezský kraj) proběhlo v nadmořské výšce 800 m při odchytu lýkožrouta smrkového (graf 7). První odchyt v 19. týdnu (12. 5.) byl nízký (jen 200 brouků), teploty se držely mezi 10 a 19 °C, jedinkrát dosáhly 22 °C. Ve 20. týdnu (19. 5.) bylo odchyceno 4 000 brouků, následně kolísala teplota i odchyt. Nejvyšší množství (5 000 brouků) zaznamenaly všechny tři odchyty v měsíci červenci, průměrná teplota na začátku měsíce srpna vzrostla až k 26 °C, červenec výrazně teplý nebyl.
Průměrná teplota v červnu dosáhla 16,9 °C, v červenci 17,2 °C. Průměrná teplota na stanici Šumperk byla v červnu 18,2 °C, v červenci 18,1 °C.

KI_web7

 

Závěrem
Z pilotního měření vztahu teplot a výše odchytů na konkrétním odchytovém místě vyplynulo několik závěrů: 
- Počet sledovaných lokalit je pro objektivní vyhodnocení příliš malý.
- Je nezbytně nutné, aby měření teplot bylo kontinuální s odchyty, aby bylo zahájeno před letovou aktivitou a ukončeno po konci letové aktivity. Optimální by bylo, aby zahrnovalo celý měsíc (z důvodu výpočtu průměrné měsíční teploty).
- I když se na první pohled může zdát, že nízké odchyty korespondují s nízkou teplotou v daný den, tak mezi jednotlivými odběry byly teploty vyšší, takže podmínky pro let byly dobré, což je třeba brát v úvahu.
- Výsledky bude vhodné statisticky vyhodnotit až po naměření více údajů.
I přesto však hodnotíme pilotní rok měření teplot jako účelný a přinášející nové poznatky v oblasti přenosu dat přímo z lesů, tak zkoumání bionomie kůrovců.


méně

Druhé hodnocení průběhu rojení lýkožrouta smrkového v roce 2017

V současnosti jsou k dispozici výsledky z projektu KŮROVOVÉ INFO za čtyři měsíce roku 2017. Jak bylo uvedeno již v minulém hodnocení, rojení začalo v 19. týdnu a pokračovalo zhruba do 22. týdne. Nyní můžeme popsat pokračování letu lýkožrouta smrkového do současnosti.
 
více

Průběh rojení

Po relativně intenzivním, i když pozdním prvním rojení, probíhá z celorepublikového pohledu rojení s drobnými výkyvy s menší intenzitou až do současnosti (graf 1). Nebyl zaznamenán žádný vrchol druhého rojení. Přitom průměrné odchyty na jedno odchytové místo se pohybovaly kolem 500 jedinců a v řadě případů překročily hodnotu 1 000 jedinců (graf 2).

Průběh rojení lýkožrouta smrkového v ČR dle nadmořských výšek

 

KI_2

Průměrné odchyty lýkožrouta smrkového dle nadmořských výšek v rámci jednotlivých týdnů

KI_1

U lýkožrouta severského došlo k začátku rojení v nejnižších nadmořských výškách již ve 13.–15. týdnu, avšak vlastní vrchol byl stejně jako u l. smrkového v 19. –21. týdnu. Ve 25. –26. týdnu došlo k dalšímu vrcholu a v nadmořské výšce 700–799 m ještě ve 29. týdnu (graf 3). Průměrné odchyty překračují pouze ojediněle 100 jedinců (graf 4). Překvapivě vysoké jsou právě v nadmořské výšce 700–799 m, zde mohlo dojít k záměně s l. smrkovým (rozlišení je složité a nebylo provedeno pracovníky LOS).

Průběh rojení lýkožrouta severského v ČR dle nadmořských výšek

KI_4

Průměrné odchyty lýkožrouta severského dle nadmořských výšek v rámci jednotlivých týdnů

KI_3

U lýkožrouta lesklého proběhlo první rojení v rozmezí 20. a 21. týdne, následoval vrchol ve 24. –26. týdnu a následně ve 29. týdnu. Ve 32. týdnu byl další vrchol rojení v nadmořské výšce 400–499 m (graf 5). V počátku rojení se výše odchytů pohybovala kolem 10 tis. zachycených jedinců, později byla výše 1 000 jedinců překročena pouze ojediněle (graf 6).

Průběh rojení lýkožrouta lesklého v ČR dle nadmořských výšek

KI_6

Průměrné odchyty lýkožrouta lesklého dle nadmořských výšek v rámci jednotlivých týdnů

KI_5

 

Regionální hodnocení průběhu rojení l. smrkového

Z území hlavního města Prahy nejsou údaje kontinuální. Po vrcholu rojení ve 20. týdnu a následném poklesu byly odchyty od 26. týdne pouze minimální, bez jakékoliv výrazné kulminace představující druhé rojení.

V Jihočeském kraji po prvním rojení mezi 19. –22. týdnem, zřejmě se silným sesterským rojením (nebo pokračováním prvního rojení) ve 25. –28. týdnu, pokračovalo relativně intenzivní rojení bez zřetelného vrcholu zejména ve vyšších nadmořských výškách až do současnosti.

V Jihomoravském kraji po intenzivním rojení ve 20. týdnu (ve vyšších nadmořských výškách s posunem 1–2 týdny) došlo k sesterskému přerojování ve 24. –26. týdnu a k druhému rojení pak ve 30. a 31. týdnu.

Karlovarský kraj je pro letošní rok typický rozkolísaným průběhem rojení bez zřetelného vrcholu. Podle různých nadmořských výšek se objevuje kulminace od 20. do 32. týdne, přičemž se objevuje v jedné nadmořské výšce i více vrcholů a vyšší odchyty byly zaznamenány až v druhé části sledovaného období.

Také v Královéhradeckém kraji nejsou všechny odchyty kontinuální. Po vrcholu prvního rojení v 19. –21. týdnu byl další vrchol (sesterské rojení) mezi 24. –26. týdnem a zřejmě druhé rojení proběhlo v nadmořské výšce 800–899 m ve 31. týdnu.

Liberecký kraj se průběhem rojení s mnoha vrcholy dle různých nadmořských výšek podobá Karlovarskému kraji. Nelze zde vysledovat žádný jednotný vrchol prvního (zřejmě 19. –23. týden) nebo druhého rojení, ten je specifický pouze pro různé nadmořské výšky, přičemž odchyty v druhém rojení byly často výrazně vyšší než v prvním rojení.

V Moravskoslezském kraji, který patří mezi kraje nejvíce postižené kůrovcovou kalamitou, proběhlo první rojení velmi intenzivně v průběhu 20. –23. týdne se sesterským rojením ve 26. týdnu. Druhé rojení se pak uskutečnilo v rozmezí 28. –31. týdne.

Obdobně probíhá rojení v Olomouckém kraji, jehož severní část je rovněž jednou z nejvíce postižených oblastí. Kulminace prvního rojení proběhla mezi 19. –23. týdnem, dle nadmořských výšek, a druhé rojení pak proběhlo mezi 26. –30. týdnem, opět dle jednotlivých nadmořských výšek.

V Pardubickém kraji nebylo první rojení příliš intenzivní. Kulminovalo ve 21. týdnu s několika obdobnými vrcholy v průběhu dalšího sledování rojení. Náznak druhého rojení lze vysledovat ve 29. a 30. týdnu.

V Plzeňském kraji proběhlo intenzivní první rojení mezi 20. –22. týdnem. Sesterské rojení se pak uskutečnilo ve 25. týdnu a druhé rojení pak kolem 28. týdne, přičemž velmi intenzivní bylo zejména v nadmořské výšce 800–899 m.

První rojení ve Středočeském kraji kulminovalo mezi 19. –23. týdnem s posunem se stoupající nadmořskou výškou. Sesterské rojení proběhlo mezi 24. a 26. týdnem, opět s posunem dle nadmořské výšky. Druhé rojení, i když relativně slabé, pak bylo zaznamenáno ve 31. týdnu.

V Ústeckém kraji kulminovalo první rojení dle nadmořských výšek v rozmezí 19. –22. týdne, se sesterským přerojováním ve 24. –26. týdnu (velmi intenzivní bylo v nadmořské výšce 700–799 m). Druhé rojení se pak uskutečnilo ve 30. týdnu.

Kraj Vysočina má průběh rojení značně nevyrovnaný. Relativně intenzivní první rojení v některých nadmořských výškách proběhlo mezi 19. –22. (23.) týdnem, sesterské přerojování bylo zaznamenáno kolem 25. týdne a slabé druhé rojení mezi 30. –32. týdnem.

Ve Zlínském kraji kulminovalo první rojení ve 20. a 21. týdnu, sesterské rojení bylo poměrně rozvleklé a proběhlo mezi 23. –26. týdnem. Slabé druhé rojení se uskutečnilo mezi 30. –32. týdnem.

Závěrem

I když to na první pohled z celorepublikové grafu není zcela patrné, z bližšího zkoumání je zřejmé, že první rojení proběhlo zpravidla mezi 19. –22. týdnem (od začátku druhé dekády května do jeho konce), kolem 25. týdne (v polovině června) se uskutečnilo sesterské přerojování a druhé rojení bylo zaznamenáno mezi 30. –32. týdnem (od konce července do poloviny srpna). Na zpoždění začátku rojení se výrazně projevilo chladné počasí, které neumožnilo let lýkožrouta smrkového.

Autoři: Petr Zahradník, Marie Zahradníková


méně

Vyhodnocení průběhu rojení l. smrkového - červen 2017

Průběžné výsledky vyhodnocení dat z aplikace KŮROVCOVÉ INFO: ke konci června bylo vytvořeno pro hodnocení l. smrkového 451 odchytových míst, a to z většiny okresů v ČR. Do databáze bylo v té době vloženo přes 3 200 odchytů.
 
více

Průběh rojení

V rámci České republiky bylo sledování rojení zahájeno ve 14. týdnu (3.–9. 4.), kdy byly v nadmořských výškách 200–399 m zaznamenány již relativně vysoké odchyty. Až do 18. týdne (1. –7. 5.) byly odchyty i v těchto nadmořských výškách v důsledku ochlazení zanedbatelné. Teprve v 19. týdnu došlo opět k nárůstu zachycených jedinců, a to i ve vyšších nadmořských výškách (zhruba do 699 m), a pokračovalo až do 22. týdne (29. 5. – 4. 6.). V nadmořských výškách nad 800 m kulminovalo rojení ve 21. –22. týdnu (22. 5. – 4. 6.). Poté došlo k všeobecnému poklesu, přičemž z výkyvů v odchytech lze usuzovat na sesterské rojení ve 24. a 25. týdnu (12.–25. 6.).

Výše odchytů

Průměrná výše odchytů na odchytové místo se ve 14. týdnu pohybovala kolem 500 jedinců, i když pouze v těch nejnižších polohách. Poté došlo k prudkému poklesu na cca 100 jedinců a v 19. týdnu došlo opět k navýšení průměrných odchytů na stejnou úroveň jako ve 14. týdnu. Následně se průměrné odchyty pohybovaly ve výši přibližně 1 000 jedinců s maximem přes 2 500 jedinců, překvapivě ve vysoké nadmořské výšce (nad 1 100 m).

Průběh rojení v ČR dle nadmořských výšek

KI_graf 1

Průměrné odchyty dle nadmořských výšek v rámci jednotlivých týdnů

KI_graf 2

 

Regionální rozdíly

Na území hlavního města Prahy byly první odchyty zaznamenány v 18. týdnu, vrchol rojení byl ve 20. týdnu a po následujícím prudkém poklesu došlo ve 24. týdnu opět k mírnému nárůstu.
V Jihočeském kraji bylo v 19. týdnu zaznamenáno nejsilnější rojení v nadmořské výšce 500–599 m s druhým vrcholem ve 24. týdnu. Ve 20. týdnu pak vrcholilo rojení ve většině sledovaných nadmořských výškách, v nadmořské výšce 800–899 m to bylo až ve 22. týdnu a v nadmořské výšce 300–399 m překvapivě až ve 25. týdnu.
V Jihomoravském kraji došlo ke kulminaci průběhu rojení ve sledovaných nadmořských výškách ve 20. týdnu, v nadmořských výškách 500–699 m s posunem 1–2 týdny. V nadmořské výšce 200–299 m došlo k druhému vrcholu ve 24. týdnu.
V Karlovarském kraji byla výrazná kulminace pouze v nadmořské výšce 500–599 m, a to ve 21. týdnu. V ostatních sledovaných nadmořských výškách probíhalo rojení ve 21.–25. týdnu, bez výrazného vrcholu, s dočasnými propady.
Královéhradecký kraj vykazuje specifický průběh rojení. V nadmořské výšce 200–299 m byly zaznamenány tři vyrovnané vrcholy rojení, a to ve 20., 23. a 25. týdnu. V nadmořské výšce 300–399 m byl vrchol rojení ve 20. týdnu a v nadmořské výšce 800–899 m ve 22. a 25. týdnu. Ostatní sledování nebyla kontinuální, takže do hodnocení nebyla zahrnuta.
V Libereckém kraji došlo ke kulminaci rojení ve 20.–22. týdnu, nadmořská výška zde nehrála příliš významnou roli.
V Moravskoslezském kraji, který patří mezi nejohroženější, došlo k nástupu rojení ve 20. týdnu s kulminací mezi 21.–23. týdnem, více méně bez ohledu na nadmořskou výšku.
V Olomouckém kraji byl začátek rojení v nejnižších polohách zaznamenán již ve 14. týdnu, po poklesu v důsledku ochlazení rojení pokračovalo od 19. týdne, a to až do současnosti, s výkyvy dle různých nadmořských výšek, přičemž nejvyšší odchyty byly zaznamenány např. až ve 24. týdnu; chybělo zde výrazné první rojení. Pouze v nadmořských výškách nad 800 m byla výrazná kulminace ve 22. týdnu.
Průběh rojení v Pardubickém kraji je relativně nevyrovnaný. K nástupu rojení došlo ve 20. týdnu s kulminací ve 21. týdnu. Ve 22. týdnu došlo k poklesu a následně ve 23. týdnu opět k nárůstu. Rozdíly však nejsou příliš výrazné.
V Plzeňském kraji rojení začalo až ve 20. týdnu, přičemž byly zaznamenány značné rozdíly dle nadmořských výšek, které nebyly zcela logické. V nižších polohách proběhlo rojení mezi 20. a 22. týdnem s různými výkyvy a časovými posuny. Přitom v nadmořské výšce 700–799 m byl vrchol rojení zaznamenán ve 20. týdnu a v nadmořské výšce 1 000–1 100 m ve 21. týdnu. V nadmořské výšce 900–999 m bylo vrcholu dosaženo ve 24. týdnu.
Ve Středočeském kraji probíhalo rojení mezi 19.–23. týdnem, většinou odpovídal posun zvýšené nadmořské výšce, v některých případech se objevil i druhý vrchol s odstupem dvou týdnů.
V Ústeckém kraji došlo ve většině nadmořských výšek k vrcholu rojení ve 21. týdnu, v nadmořské výšce nad 1 000 m pak až ve 22. týdnu. Atypicky se projevily nadmořské výšky 300–399 m, kde byl vrchol ve 23. týdnu (začátek odběrů byl ale až v 17. týdnu), a 400–499 m, kde byl vrchol ve 25. týdnu, a překonal tak i 21. týden.
Průběh rojení v Kraji Vysočina je značně rozkolísaný. První vrchol rojení byl v 19. a 20 týdnu a druhý ve 22. týdnu. V nadmořské výšce 800–899 m pak byl vrchol až v 26. týdnu.
Ve Zlínském kraji proběhlo rojení ve 20. týdnu, v nadmořských výškách nad 600 m pak ve 21. týdnu. Ve 23. týdnu byl další, i když nižší vrchol, zřejmě sesterské rojení. Ve 25. týdnu došlo k dalšímu nárůstu odchytů v nejnižších nadmořských výškách.

Závěrem

Náznak prvního rojení nastal již počátkem dubna. Ochlazení pak průběh rojení zpomalilo, takže ve srovnání s posledními roky vlastní rojení začalo dost pozdě, až po 15. květnu, a v nejvyšších nadmořských výškách končilo až začátkem června. V polovině června bylo zaznamenáno výraznější sesterské rojení.

 


méně
  • MZ
  • Hlavní partner projektuVLS-1
  • LCR logo
  • AK
  • stora-enso1
  • PEFC1
  • CM_logo
  • APHA_logo
dot