Manuál pro monitoring chroustů

Poskytované informace slouží k monitoringu průběhu rojení chroustů (Melolontha melolontha a M. hippocastani) dle druhů, které se na dané ploše vyskytovaly v minulých letech, ve vybraných lokalitách České republiky (2x Čechy – Polabí, 3x – jižní Morava). Výstupem je graf průběhu rojení pro každou lokalitu a změnách ve složení poměru pohlaví.

Respondenti budou osobně kontaktováni, vyškoleni a vybaveni potřebným materiálem, včetně světelného lapače. Při registraci musí být vyplněny základní údaje (viz přiložená tabulka). Část těchto údajů zůstává nezveřejněna. Do webové aplikace pak v pravidelných intervalech (2 dny) vkládá respondent požadované informace.

Účast respondentů státních lesů (LČR, VLS) byla projednána s vedením a osobně bude projednána i s nižšími organizačními složkami.
Většina údajů se vyplňuje jednorázově při registraci. V případě požadovaných GPS souřadnic nejde o povinnost; v případě potřeby mohou pracovníci LOS tyto souřadnice sami zaměřit.

Odběry se provádí v intervalu 2 dnů. S odběry je vhodné začít tak, aby byl podchycen začátek rojení (v letošním roce počátek května), délka sledování dle průběhu počasí (instrukcí pracovníků LOS) max. 2 měsíce. Odchycení brouci budou spočítáni a rozděleni na samce a samice (v případě velkého odchytu bude na samce a samice rozděleno pouze 50 nahodile vybraných jedinců). Na jedné lokalitě bude jeden světelný lapač. Každý den bude v provozu 4 hodiny od počátku stmívání.

Při odběrech se vyměňuje baterie. Nastavení se provádí „vymáčknutím" červených segmentů na časovači, každý segment znamená půl hodiny. Před prvním uvedením do činnosti je nutné nastavit reálný čas – pomocí plochého šroubováku na výstupku v pravém dolním rohu. Čas přestává běžet, je-li časovač odstaven od proudu. Bude-li výměna baterky probíhat rychle, není nutné provádět časové korekce.

Rozlišení jednotlivých druhů chroustů:
Chroust obecný (Melolontha melolontha) – obvykle větší (20-30 mm), pygidium (poslední článek zadečku) rovnoběžné a na konci zaoblené (Obr. 1a).
Chroust maďalový (Melolontha hippocastani) – obvykle menší (22-26 mm), pygidium (poslední článek zadečku) na konci rozšířený (Obr. 1b).

Rozlišení pohlaví:
Samec – poslední 3 tykadlové články dlouze příčné (Obr. 2a).
Samice – poslední 3 tykadlové články krátce příčné (Obr. 2b).

chroust 

 

Chrousti

 

Chroust maďalový – Melolontha hippocastani 

 

Obecně

Charakteristika škůdce

Brouk z čeledi vrubounovitých (Scarabaeidae). Dospělec 20-29 mm dlouhý. Silně ochlupený a téměř celý hnědě zbarvený, s tmavšími bočními okraji krovek. Tykadlovitý vějířek samců je delší než hlava. Konec zadečku je černý. Pohlavní dimorfismus patrný. U samců je konec zadečku knoflíkovitě rozšířený a dosti krátký. U samic je konec zadečku dlátovitého tvaru. Larva (ponrava) dorůstá až 8 cm.
Listožravý (dospělec) a půdní (larva) škůdce. Primární škůdce.
Dospělci škodí v porostech středního a staršího věku, při přemnožení i v mladých porostech. Nejčastěji v nižších, částečně i středních polohách. Larvy škodí zejména v mladých porostech (výsadby, odrostlé kultury), především na písčitých půdách. Škodit může i ve školkách.

Hostitelská dřevina

Polyfágní druh. Dospělci nejčastěji na dubech (Quercus spp.), habru obecném (Carpinus betulus), lípách (Tilia spp.) a dalších listnatých dřevinách. Larvy nejčastěji okusují kořínky borovice lesní (Pinus sylvestris), příp. dalších druhů borovic (Pinus spp.) a smrku ztepilého (Picea abies).

Rozšíření

Evropa, Asie (mírný pás).

Příznaky poškození (diagnostika)

Žír na listech v korunách stromů. Aktivní jsou především za soumraku. Na větvích jsou patrné skupiny chroustů. Žír je soustředěný na okraje a horní části korun (a okraje porostů). Larvy poškozují kořenový systém sazenice ve školkách nebo výsadbách. U poškozených stromků se mění zbarvení asimilačních orgánů a odumírají části koruny. Po vytažení sazenice z půdy je na kořenech zřetelný žír. Menší kořínky chybí úplně, na větších kořenech jsou poškozeny povrchové vrstvy, často chybí i větší kořeny.

Životní cyklus

Rojení probíhá obvykle již od počátku dubna až do začátku května. Brouci nalétávají na okraje porostů, kde provádí zralostní žír. Samice kladou vajíčka na volné plochy (lesní školky, holiny, pole). Larvy jsou aktivní od poloviny května do září. Při zimování zalézají hlouběji do půdy. Celková doba vývoje je obvykle 4 roky.

Hospodářský význam

Ponravy jsou významnými škůdci sazenic a výsadeb, kde mohou způsobit až totální mortalitu, a to i několik let po sobě. Zalesňování je tak neúčinné a finančně nákladné a nedaří se ani naplňovat literu zákona v zalesnění a následném zajištění kultury. Dospělci, ačkoliv způsobují i totální defoliaci, jsou relativně málo významní, poškozené porosty většinou dobře regenerují. Omezena může být produkce osiva a částečně i přírůst.

 

Monitoring a prognóza

Metody monitoringu

Hlavní metody monitoringu spočívají v kontrole ponrav. Sondy se kopou v oblastech, kde se chroust pravidelně vyskytuje. Počty sond se v porostu zvolí tak, aby byla v průměru zachycena celá ohrožená oblast. Sonda by měla mít rozměr 1x1x0,5 m a kopat by se měla v období srpen-září v počtu 5 sond na jeden hektar. Pokud by byly sondy hloubeny v pozdějším termínu, je nutné zvětšit hloubku výkopu na 0,7-1 m, protože ponravy zalézají z důvodů zimování hlouběji do půdy. Práh škodlivosti je 1-2 ks ponrav třetího instaru na jeden m2 nebo 3-5 ks ponrav prvního instaru na jeden m2.

Rozhodování o době a účelnosti zásahu

Ošetření žírovišť je potřeba vykonat v čase, kdy zde nalétla většina samic, ale zásadně před jejich odletem zpět k první snůšce vajíček. Čas vhodný pro zásah je relativně krátký (3-10 dnů) a proto je stanovení termínu zásahu velmi důležité (obyčejně se zasahuje v období 1.-7. května). K upřesnění termínu lze využít světlených lapačů, ve kterých se rovněž dá určit poměr pohlaví. Tlumení škod způsobených ponravami chrousta je značně problematické. Hubení dospělců je základem omezení škod způsobených larvami. Vzhledem ke způsobu života larev se doporučuje aplikace půdních insekticidů, které však v současné době nejsou povoleny. Zásah by byl uskutečněn v období duben-květen.

Kontrola účinnosti zásahu

Kontrolu provádíme trusníkovou metodou. Používáme trusníky o rozměru 1x1 m. Porovnáváme počet dospělců spadlých na trusník s původní hustotou škůdce. Následně zjišťujeme počet ponrav na ošetřovaných a kontrolních plochách.

Prognóza

Metody prognózy nejsou stanoveny; pravděpodobný výskyt v následujícím roce lze stanovit na základě výskytu v roce předchozím. Významná je znalost vývoje kmene v dané oblasti.

 

Ochranná a obranná opatření

Preventivní opatření

Základním cílem je ochránit výsadby, příp. přirozené zmlazení. Z tohoto důvodu je nutné na ohrožených lokalitách zabezpečit kvalitní přípravu půdy, a to orbou do hloubky minimálně 20-30 cm, vhodnější je hluboká orba do hloubky 0,5 m. Orbu provádíme před zalesněním celoplošně, po zalesnění, je-li to možné meziřádkově (záleží na použitém sponu). Důležitý je výběr vhodného sadebního materiálu s dobře rozvinutým kořenovým systémem a pečlivé provádění výsadby. Výhodou může být i vysazování většího počtu sazenic, avšak pouze při nižších populačních hustotách, zde nakonec přežije potřebný počet stromků; při vysoké populační hustoty škůdce je to však kontraproduktivní, protože ponravy jsou schopné zahubit všechny vysazené stromky, zde je naopak vhodné volit s ohledem na zákonné možnosti odklad zalesnění, resp. využívat minimální počty sazenic, aby škody nebyly tak vysoké. Výsadbu, dle možností provést v roce rojení (je-li v oblasti jen jeden silný kmen chroustů), neboť vysazené sazenice nebudou žírem ponrav prvního instaru tolik ohroženy. V ohrožených lokalitách není vhodné likvidovat buřeň, jejíž kořenový systém je vhodnou potravou pro ponravy chrousta, čímž se sníží tlak ponrav na sazenice. Ideální je v ohrožených oblastech využívat podrostní způsob hospodaření.

Kurativní opatření

Mechanická ochrana

Hluboká orba v roce před zalesněním. Mechanicky poškozuje ponravy a přemisťuje je na povrch, kde se stávají kořistí ptáků a savců; část ponrav hyne také vlivem nepříznivých podmínek, hlavně sucha. Udržovat černý úhor během jedné vegetační sezóny před zalesněním. Orbu do hloubky 10-30 cm je třeba během této sezóny vykonat několikrát. Omezené odstraňování buřeně a jiného rostlinstva, tedy potravních příležitostí pro ponravy. Ve školkách pokládat sítě s jemnými oky před rojením až do doby jeho skončení. Samice vylézající z půdy nemohou vykonat zralostní žír a ty, které přilétávají odjinud, nemohou do půdy naklást vajíčka.

Chemická ochrana

Pro chemické ošetření se používají pouze schválené přípravky na ochranu rostlin uvedené v Příloze 1, v souladu s podmínkami jejich povolení, uvedenými v etiketě přípravku a v Registru přípravků na ochranu rostlin. Používáme přípravky s rychlým účinkem (knock-out efektem).
Chemická ochrana se provádí pouze zcela výjimečně. Používáme leteckou ULV aplikaci (na dospělé porosty) nebo pozemní aplikaci (na nárosty nebo výsadby). V případě letecké aplikace je třeba požádat ÚKZÚZ o udělení výjimky pro její použití. Důvodem ošetření není zabránit žírům, ale kladení vajíček samicemi. Škody na výsadbách jsou mnohem významnější a při absenci půdních insekticidů jinak škody nelze eliminovat. Aplikace se provádí na suchý asimilační aparát a postřik nesmí přijít před zaschnutím do styku se srážkami. Dospělci se soustředí na žíroviště jen v okrajových částech porostu, proto by se měly porosty ošetřovat jen do hloubky 50-100 m od okraje porostu.

Biologická ochrana

Biologické metody ochrany nejsou k dispozici. Potencionálně by bylo možné využití přípravků s konidiemi entomopatogenní houby Beauveria brongniarti, doposud ovšem nebyla registrována díky ne zcela přesvědčivým výsledkům. Slibné jsou pokusy s parazitickými hlísticemi Heterorhabditis downesi.

 

Chroust obecný – Melolontha melolontha

 

Obecně

Charakteristika škůdce

Brouk z čeledi vrubounovitých (Scarabaeidae). Dospělec 22-32 mm dlouhý, s tmavohnědým až černým štítem a hnědými krovkami. Poslední zadečkový článek (pygidium) není knoflíkovitě rozšířený. Pohlavní dimorfismus se projevuje ve tvaru tykadel a ve tvaru posledního zadečkového článku. Samec má tykadla výrazně vějířovité a poslední zadečkový článek je u samců delší. Larva dorůstá téměř 10 cm a je bělavá. Žije v půdě. Vývoj trvá 3-5 let.
Listožravý (dospělec) a půdní (larva) škůdce. Primární škůdce.
Ohrožené jsou všechny listnaté porosty převážně na hlinitých a hlinitopísčitých půdách, v nížinách a středních polohách. Preferuje prořídlé porosty do 600 m n. m., a zejména středně staré a starší, v případě přemnožení i mladé.

Hostitelská dřevina

Polyfágní druh. Dospělci nejčastěji na dubech (Quercus spp.), habru obecném (Carpinus betulus), lípách (Tilia spp.), javorech (Acer spp.), topolech (Populus spp.), buku lesním (Fagus sylvatica) a dalších listnatých dřevinách, ale také na modřínu opadavém (Larix decidua). Larvy nejčastěji na borovici lesní (Pinus sylvestris), dalších druzích borovic (Pinus spp.) a smrku ztepilém (Picea abies).

Rozšíření

Střední Evropa a část jižní Evropy.

Příznaky poškození (diagnostika)

Žír na listech v korunách stromů. Aktivní jsou především za soumraku. Na větvích jsou patrné skupiny chroustů. Žír je soustředěný na okraje a horní části korun (a okraje porostů). Larvy poškozují kořenový systém sazenice ve školkách nebo výsadbách. U poškozených stromků se mění zbarvení asimilačních orgánů a odumírají části koruny. Po vytažení sazenice z půdy je na kořenech zřetelný žír. Menší kořínky chybí úplně, na větších kořenech jsou poškozeny povrchové vrstvy, často chybí i větší kořeny.

Životní cyklus

Rojení probíhá koncem dubna a začátkem května, ve středních polohách v květnu. Nalétávají na okraje i hlouběji do listnatých porostů, kde provádí zralostní žír a následně se páří. Samice kladou vajíčka na volné plochy (lesní školky, holiny, pole), jedna samice naklade 28-36 vajíček v hloubce 10-25 cm. Následně klade druhou snůšku s průměrným počtem 21 vajíček a může vyklást i třetí snůšku s průměrným počtem vajíček 20 ks. Larvy jsou aktivní od poloviny května do září. V půdním profilu se během svého vývoje pohybují až 1 m hluboko. Při zimování zalézají hlouběji do půdy. Celková doba vývoje je obvykle 3-5 let.

Hospodářský význam

Ponravy jsou významnými škůdci sazenic a výsadeb, kde mohou způsobit až totální mortalitu, a to i několik let po sobě. Zalesňování je tak neúčinné a finančně nákladné a nedaří se ani naplňovat literu zákona v zalesnění a následném zajištění kultury. Dospělci, ačkoliv způsobují i totální defoliaci, jsou relativně málo významní, poškozené porosty většinou dobře regenerují. Omezena může být produkce osiva a částečně i přírůst.

 

Monitoring a prognóza

Metody monitoringu

Hlavní metody monitoringu spočívají v kontrole ponrav. Sondy se kopou v oblastech, kde se chroust pravidelně vyskytuje. Počty sond se v porostu zvolí tak, aby byla v průměru zachycena celá ohrožená oblast. Sonda by měla mít rozměr 1x1x0,5 m a kopat by se měla v období srpen-září v počtu 5 sond na jeden hektar. Pokud by byly sondy hloubeny v pozdějším termínu, je nutné zvětšit hloubku výkopu na 0,7-1 m, protože ponravy zalézají z důvodů zimování hlouběji do půdy. Práh škodlivosti je 1-2 ks ponrav třetího instaru na jeden m2 nebo 3-5 ks ponrav prvního instaru na jeden m2.

Rozhodování o době a účelnosti zásahu

Ošetření žírovišť je potřeba vykonat v čase, kdy zde nalétla většina samic, ale zásadně před jejich odletem zpět k první snůšce vajíček. Čas vhodný pro zásah je relativně krátký (3-10 dnů) a proto je stanovení termínu zásahu velmi důležité (obyčejně se zasahuje v období 1.-7. května). K upřesnění termínu lze využít světlených lapačů, ve kterých se rovněž dá určit poměr pohlaví. Tlumení škod způsobených ponravami chrousta je značně problematické. Hubení dospělců je základem omezení škod způsobených larvami. Vzhledem ke způsobu života larev se doporučuje aplikace půdních insekticidů, které však v současné době nejsou povoleny. Zásah by byl uskutečněn v období duben-květen.

Kontrola účinnosti zásahu

Kontrolu provádíme trusníkovou metodou. Používáme trusníky o rozměru 1x1 m. Porovnáváme počet dospělců spadlých na trusník s původní hustotou škůdce. Následně zjišťujeme počet ponrav na ošetřovaných a kontrolních plochách.

Prognóza

Metody prognózy nejsou stanoveny; pravděpodobný výskyt v následujícím roce lze stanovit na základě výskytu v roce předchozím. Významná je znalost kmene v dané oblasti.

 

Ochranná a obranná opatření

Preventivní opatření

Základním cílem je ochránit výsadby, příp. přirozené zmlazení. Z tohoto důvodu je nutné na ohrožených lokalitách zabezpečit kvalitní přípravu půdy, a to orbou do hloubky minimálně 20-30 cm, vhodnější je hluboká orba do hloubky 0,5 m. Orbu provádíme před zalesněním celoplošně, po zalesnění, je-li to možné meziřádkově (záleží na použitém sponu). Důležitý je výběr vhodného sadebního materiálu s dobře rozvinutým kořenovým systémem a pečlivé provádění výsadby. Výhodou může být i vysazování většího počtu sazenic, avšak pouze při nižších populačních hustotách, zde nakonec přežije potřebný počet stromků; při vysoké populační hustoty škůdce je to však kontraproduktivní, protože ponravy jsou schopné zahubit všechny vysazené stromku, zde je naopak vhodné voliti s ohledem na zákonné možnosti odklad zalesnění, resp. využívat minimální počty sazenic, aby škody nebyly tak vysoké. Výsadbu, dle možností provést v roce rojení (je-li v oblasti jen jeden silný kmen chroustů), neboť vysazené sazenice nebudou žírem ponrav prvního instaru tolik ohroženy. V ohrožených lokalitách není vhodné likvidovat buřeň, jejíž kořenový systém je vhodnou potravou pro ponravy chrousta, čímž se sníží tlak ponrav na sazenice. Ideální je v ohrožených oblastech využívat podrostní způsob hospodaření.

Kurativní opatření

Mechanická ochrana

Hluboká orba v roce před zalesněním. Mechanicky poškozuje ponravy a přemisťuje je na povrch, kde se stávají kořistí ptáků a savců; část ponrav hyne také vlivem nepříznivých podmínek, hlavně sucha. Udržovat černý úhor během jedné vegetační sezóny před zalesněním. Orbu do hloubky 10-30 cm je třeba během této sezóny vykonat několikrát. Omezené odstraňování buřeně a jiného rostlinstva, tedy potravních příležitostí pro ponravy. Ve školkách pokládat sítě s jemnými oky před rojením až do doby jeho skončení. Samice vylézající z půdy nemohou vykonat zralostní žír a ty, které přilétávají odjinud, nemohou do půdy naklást vajíčka.

Chemická ochrana

Pro chemické ošetření se používají pouze schválené přípravky na ochranu rostlin uvedené v Příloze 1, v souladu s podmínkami jejich povolení, uvedenými v etiketě přípravku a v Registru přípravků na ochranu rostlin. Používáme přípravky s rychlým účinkem (knock-out efektem).
Chemická ochrana se provádí pouze zcela výjimečně. Používáme leteckou ULV aplikaci (na dospělé porosty) nebo pozemní aplikaci (na nárosty nebo výsadby). V případě letecké aplikace je třeba požádat ÚKZÚZ o udělení výjimky pro její použití. Důvodem ošetření není zabránit žírům, ale kladení vajíček samicemi. Škody na výsadbách jsou mnohem významnější a při absenci půdních insekticidů jinak škody nelze eliminovat. Aplikace se provádí na suchý asimilační aparát a postřik nesmí přijít před zaschnutím do styku se srážkami. Dospělci se soustředí na žíroviště jen v okrajových částech porostu, proto by se měly porosty ošetřovat jen do hloubky 50-100 m od okraje porostu.

Biologická ochrana

Biologické metody ochrany nejsou k dispozici. Potencionálně by bylo možné využití přípravků s konidiemi entomopatogenní houby Beauveria brongniarti, doposud ovšem nebyla registrována díky ne zcela přesvědčivým výsledkům. Slibné jsou pokusy s parazitickými hlísticemi Heterorhabditis downesi.

 

 

dot